Tlačítko chtěli modré. My dodali aplikaci, která změnila firmu

Řídit vývoj aplikace zní jednoduše. Dokud nezačne první sprint, nepřijde první změna zadání a neobjeví se požadavek na funkci, která „by tam přece neměla chybět“. Někdy je to organizovaný chaos, jindy radostná jízda. A právě někde mezi těmito dvěma extrémy vznikají řešení, která opravdu fungují. Jak vypadá vývoj Gemby nebo DRS z pohledu projektového manažera? O tom je tenhle článek.

Před rokem jsem se ještě věnoval recruitmentu. Hledal jsem správné lidi do správných týmů. Dnes pomáhám týmům doručovat funkční řešení, která mění způsob práce ve firmách. Neplánoval jsem to, ale jak už to tak bývá, život si to naplánoval za mě. A roztočil to pořádně. Za poslední měsíce jsem se podílel na vývoji několika aplikací, které dnes běží u korporátních klientů. Pomáhal jsem tvořit řešení jako Gemba, DRS, Safework nebo Project Tracker. K tomu přibyly workshopy, školení a setkání se zákazníky, kde jsme společně ladili, jak to celé poskládat dohromady. A hlavně jak to celé udělat tak, aby to opravdu fungovalo.

Když zákazník řekne, že chce „jen jednoduchou aplikaci“ a že „to modré tlačítko bude stačit“, zkušenější projektový manažer už tuší, že je to teprve začátek. Agilní vývoj není o tom, že si všechno přesně naplánujete a pak jen odškrtáváte úkoly. Je to spíš o každodenním balancování mezi tím, co je potřeba, co je možné a co se ještě vejde do rozpočtu. A právě v tom prostoru mezi představou a realitou vznikají řešení, která mají skutečný dopad.

Sprinty, které mají smysl

Ve sprintu si se zákazníkem vždycky sedneme a nastavíme priority. Ať už jde o Gembu nebo DRS, v každém sprintu se najde něco, co je právě teď nejdůležitější. Jednou je to bezpečnostní školení, jindy auditní výstup, nebo jen optimalizace rychlosti. Důležité je, že zákazník nečeká půl roku. Vidí výsledek hned. A tým ví, na čem má smysl pracovat.

Překlad mezi světy

Mezi prvním požadavkem a finálním řešením bývá často dlouhá cesta. A právě tady je moje role, přeložit obchodní jazyk zákazníka do jazyka vývojářů a taky naopak.

Když zákazník řekne, že chce, aby to bylo modré, vývojář se zeptá, co přesně ta modrá má dělat. A já musím být ten, kdo zajistí, že se nakonec všichni pochopí. Denně řeším očekávání, technické možnosti a finance. Snažím se, aby byli spokojení zákazník, tým i účetní. V ideálním světě se to povede všem třem. V tom reálném je úspěch, když to nevadí nikomu příliš dlouho.

Ale když vidím, že Gemba opravdu zlepšuje bezpečnostní kulturu nebo že DRS šetří čas recepčním, kteří už nemusí běhat s papíry, vím, že to má smysl.

Bez humoru by to nešlo

Vývoj není jen o kódu. Je to i o lidech. Mezi laděním bugů a přípravou na nasazení je někdy potřeba ubrat plyn. Uvolnit atmosféru. Jednou někdo v týmu navrhl, že by tlačítko „Zobrazit šanci“ v Opportunity Trackeru mohlo rovnou zobrazovat šance na výhru ve sportce. Jasně, nápad jsme zamítli, ale název zůstal a smějeme se tomu dodnes.

Humor je v týmu stejně důležitý jako kód. Když spolu lidi mluví, vědí, proč co dělají, a mají prostor se ptát, zvládnou i náročnější sprint. A když to občas drhne, zachrání to kafe. Nebo dobře mířené meme, které vystihne situaci líp než status v Jirové tabulce.

Nejde o tabulku, ale o výsledek

Na konci nejde o to, jestli jsme dodrželi Ganttův diagram. Jde o to, že vznikne něco, co má reálný přínos. Gemba usnadňuje hlášení rizik. Safework řeší bezpečnostní checklisty. Project Tracker pomáhá plánovat kapacity. Každý projekt je jiný, ale to důležité zůstává: naslouchat, plánovat, ladit a doručit. Tak, aby výsledek fungoval nejen v prezentaci, ale hlavně v běžném provozu.

Proč to vlastně děláme?

Jestli jste dočetli až sem a pořád si nejste jistí, jak vypadá běžný den projektového manažera, tak je to především jízda. Někdy plná emocí, někdy pod tlakem, někdy ve stresu. A jindy naopak plná flow, soustředění a radosti z toho, že všechno klape.

Ale ten moment, kdy předáme aplikaci a zákazník řekne, že je to přesně to, co potřeboval, je k nezaplacení. Najednou zmizí všechno to napětí, všechny strasti, ladění, kompromisy. Zůstane jen ten pocit, že to celé mělo smysl.

A i když to občas bolí, většina těch náročných momentů se později promění v příběhy, které si vyprávíme u kafe. Protože v tom nejsme sami. Jsme tým. A často i trochu jako rodina. A přesně to je důvod, proč tuhle práci dělám.


Lukáš Pospíšil – Project Manager

Od roku 2022 působil jako rekruter pro renomované společnosti na českém trhu, kde se zaměřoval na vyhledávání a rozvoj talentů napříč obory. V roce 2024 se přesunul do role projektového manažera a product ownera, kde se podílí na vývoji firemních aplikací a digitálních řešení. Stál u zrodu projektů jako Gemba, DRS nebo Project Tracker a spojuje schopnost porozumět byznysovým potřebám s orientací na funkční a smysluplné výstupy.

Další články

Přenesená odpovědnost v Azure

Cloudové technologie se staly nedílnou součástí moderního podnikání, umožňující firmám flexibilitu, škálovatelnost a efektivitu. Klíčovým pojmem v této oblasti je přenesená odpovědnost, která určuje, jak se dělí odpovědnost za...